Zákon č. 592/1995 Sb. o pojistném

§ 3

(1) Vyměřovacím  základem  u  zaměstnance  v pracovním poměru (dále   jen   “zaměstnanec”)   je   úhrn   příjmů  zúčtovaných  mu zaměstnavatelem v souvislosti s  výkonem zaměstnání, které zakládá účast  na  nemocenském  pojištění,  s  výjimkou  nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou:

a) náhrady výdajů, popřípadě jejich  části, které nepodléhají dani   z příjmu fyzických osob;2)

b) náhrady škody;3)

c) odměny  vyplacené  podle   zákona  o  vynálezech,  průmyslových   vzorech a zlepšovacích návrzích;4)

d) hodnota  (finanční  ocenění)  poskytnutých  nepeněžních plnění,   které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob.5)

(2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují tyto příjmy zúčtované mu zaměstnavatelem  v souvislosti se zaměstnáním,které zakládá účast na nemocenském pojištění:

a) náhrady  mzdy,  s  výjimkou  náhrady  mzdy  při  výkonu  služby   v ozbrojených silách a civilní služby6) a náhrady poskytnuté za  dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance;

b) odměny za pracovní pohotovost;7)

c) plnění věrnostní nebo stabilizační  povahy; za taková plnění se  považují  plnění  poskytnutá  z  důvodu  trvání  zaměstnání  po   určitou dobu nebo k určitému dni, s výjimkou:

1. věrnostního přídavku horníkům;8)

2. náborových příspěvků doosídlencům;9)

3. částky,  kterou  zaměstnavatel  zaplatil  za  zaměstnance za  poskytnutou   zdravotní  péči   nehrazenou  ze   všeobecného zdravotního pojištění;

4. jednorázové    nevratné    sociální    výpomoci   poskytnuté zaměstnanci v mimořádně závažných případech;

5. částky  poskytnuté zaměstnavatelem  jako sociální  příspěvek k zabránění výraznému poklesu životní úrovně v době pracovní neschopnosti delší šesti týdnů;

6. pojistného  zaplaceného  zaměstnavatelem  za  zaměstnance na jeho   úrazové  pojištění,   zdravotní  pojištění,  penzijní připojištění se státním příspěvkem,  a na jeho pojištění pro případ  dožití  nebo  pro  případ  smrti  nebo  dožití  nebo důchodové pojištění;

7. peněžního  či  nepeněžního  plnění,  zvýhodnění,  příspěvku, příplatku, odstupného, popřípadě dalších částek osvobozených od daně z příjmů;9a)

8. částky,  o  kterou  je  úhrada  zaměstnance  za výrobky nebo služby  poskytnuté  zaměstnavatelem  nižší,  než  je  jejich obvyklá cena;

9. částky  ve výši  1 %  pořizovací ceny  motorového vozidla za kalendářní    měsíc,   je-li    poskytnuto   zaměstnavatelem zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely;

10. odstupného poskytnutého  zaměstnanci ve výši  podle zákoníku práce9b) a odchodného;

d) plnění  poskytnutá  k  životnímu   jubileu  s  výjimkou  plnění  poskytnutého  při příležitosti  životního jubilea  50 let  věku a při prvním  skončení zaměstnání po nabytí  nároku na starobní  nebo invalidní důchod.

(3) Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje částka, kterou   zaměstnavatel  ze   svých  prostředků   platí  za   svého zaměstnance penzijnímu  fondu na penzijní  připojištění se státním příspěvkem.

(4) Do   vyměřovacího  základu   zaměstnance,  který  ukončil zaměstnání,  se dále  zahrnují příjmy  podle předchozích  odstavců zúčtované  mu  po  skončení   zaměstnání  zakládajícího  účast  na nemocenském pojištění.

(5) V  zaměstnání, ve  kterém bylo  po celý  kalendářní měsíc poskytnuto pracovní volno bez náhrady  příjmu, nebo v němž po celý kalendářní  měsíc  trvala  neomluvená  nepřítomnost  v  práci,  je vyměřovacím základem minimální mzda zaměstnanců v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce,  ve   kterém  se  pojistné  platí   (dále  jen  “minimální mzda”).10) Pokud pracovní volno bez náhrady příjmu nebo neomluvená nepřítomnost v  práci trvaly po  dobu kratší, připočte  se v tomto zaměstnání k úhrnu příjmů  započitatelných do vyměřovacího základu za  každý  kalendářní  den,   který  trvalo  pracovní  volno  nebo neomluvená nepřítomnost,  poměrná část minimální  mzdy připadající na jeden kalendářní  den v daném měsíci. Podle  předchozích vět se nepostupuje, jestliže  bylo poskytnuto pracovní  volno bez náhrady příjmu zaměstnanci, který:

a) vykonává v  tomto období veřejnou funkci  nebo práci pro jiného zaměstnavatele  a doloží,  že subjekt,  pro který  je v té době činný, za  něj odvádí pojistné vypočtené  alespoň z minimálního vyměřovacího základu,

b) je uveden v odstavci 7,

c) zdržuje se dlouhodobě v cizině a je v cizině zdravotně pojištěn a postupuje podle zvláštního zákona.11)

(6) Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle   předchozích   odstavců,   nejméně   však   z   minimálního vyměřovacího  základu,  není-li  dále  stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda.

(7) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:

a) s těžkým tělesným,  smyslovým nebo mentálním  postižením, které se  poskytují  mimořádné  výhody  II.  nebo  III.  stupně podle   předpisů o sociálním zabezpečení;12)

b) která  dosáhla věku  potřebného pro  nárok na  starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

c) která celodenně osobně  a řádně pečuje alespoň o  jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka  celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích  (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení  na  dobu,  která   nepřevyšuje  čtyři  hodiny  denně,   a jde-li  o  dítě  plnící  povinnou  školní  docházku,  po dobu návštěvy školy,  s výjimkou umístění  v zařízení s  týdenním či celoročním  pobytem. Za  takovou osobu  se považuje  vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která  převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;14)

d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost   a  odvádí   zálohy  na   pojistné  vypočtené  alespoň  z minimálního   vyměřovacího  základu   stanoveného  pro  osoby samostatně výdělečně činné,

e) za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c), pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.

(8) Minimální  vyměřovací  základ  zaměstnance  se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud

a) zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,

b) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní  volno pro důležité osobní  překážky v práci,15)

c) zaměstnanec  se stal  v  průběhu  rozhodného období  osobou, za  kterou   platí  pojistné   i  stát,13)   nebo  osobou  uvedenou  v odstavci 7 písm. a) až c).

(9) Pokud   je  vyměřovací   základ  zaměstnance   nižší  než minimální  vyměřovací  základ,  je  zaměstnanec  povinen  doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši  13,5 % z  rozdílu těchto základů.  Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit  pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho  zaměstnavatele, kterého si zvolí,  a to vždy současně s  odvodem pojistného v  následujícím kalendářním měsíci. Pokud  je  vyměřovací  základ  nižší  z  důvodů překážek na straně organizace,16) je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.

(10) Pro   stanovení   vyměřovacího    základu   u   státního zaměstnance platí odstavce 1 až 8 obdobně.

(11) Pro účely pojistného na všeobecné zdravotní pojištění se mzdové  nároky  zaměstnanců  vyplacené  úřadem  práce podle zákona o ochraně  zaměstnanců  při  platební  neschopnosti zaměstnavatele a o   změně  některých   zákonů  považují   za  příjmy   zúčtované zaměstnavatelem  zaměstnanci,  a  to   v  rozsahu,  ve  kterém  je zaměstnavatel   zaměstnancům   nezúčtoval.    Tyto   příjmy   jsou vyměřovacím  základem  zaměstnanců   pro  daný  kalendářní  měsíc, případně  jeho   poměrnou  částí,  pokud   zaměstnavatel  vyplatil zaměstnancům mzdu pouze za část měsíce.

(12) Vyměřovacím  základem  pracovníka   v  pracovním  vztahu uzavřeném  podle  cizích  právních  předpisů16a)  je  úhrn  příjmů zúčtovaných  mu zaměstnavatelem  v souvislosti  s tímto  pracovním vztahem,  který   mu  zakládá  účast   na  nemocenském  pojištění, s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti  s tímto pracovním vztahem nebo škodou vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem.

(13) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem  v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí. Pro přepočet  měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje  tento  kurz,  se   použije  kurz  této  měny  obvykle používaný  bankami  v  České  republice  ke  dni uvedenému ve větě první;   tyto  banky   jsou  povinny   na  žádost   zaměstnavatele a příslušné  zdravotní pojišťovny  tento kurz  sdělit. Kurz, který zaměstnavatel použil podle věty první  a druhé, je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného.

——————————————————————

2) Např. § 6 odst.  7, 8, odst. 9 písm. f) a  odst. 11 zákona ČNR  č.  586/1992  Sb.,  o  daních  z  příjmů,  ve  znění zákona č. 323/1993 Sb.

3) § 187 až 206 zákoníku práce.

4) Zákon  č.  527/1990  Sb.,  o  vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.

5) Např. § 6 odst. 9 písm. b) a c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb.

6) § 125 zákoníku práce.

7) § 15  zákona  č.  1/1992  Sb.,  o  mzdě,  odměně  za  pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. §  19 zákona  č. 143/1992  Sb., o  platu a  odměně za pracovní  pohotovost v  rozpočtových a v  některých dalších organizacích  a orgánech.

8) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníkům.

9) Vyhláška   Ministerstva   práce    a   sociálních   věcí   ČSR  a Ministerstva  zemědělství  a  výživy  ČSR  č.  62/1970  Sb.,  o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům  ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č. 69/1986 Sb.

9a) § 6 odst. 9 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.

9b) § 60a odst. 1 zákoníku práce.

10) § 2  odst. 1  písm. b)   nařízení vlády  ČSFR č.  53/1992 Sb., o minimální mzdě.

11) § 7 odst.  4 zákona ČNR  č. 550/1991 Sb.,  ve znění zákona  č. 59/1995 Sb.

12) § 31  vyhlášky  Ministerstva  práce  a  sociálních  věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se  provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.

13) § 6c  písm. a)  až j)  zákona ČNR  č. 550/1991  Sb., ve  znění zákona č. 59/1995 Sb.

14) § 2 odst. 3 zákona č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku.

15) § 127 zákoníku práce.

16) § 129 a 130 zákoníku práce.

16a) § 5  písm.  a)  bod  14  zákona  č.  48/1997  Sb., o veřejném zdravotním   pojištění  a   o  změně   a  doplnění  některých  souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 424/2003 Sb.

Změna 438/2004Sb:

Čl.V

Zákon  č. 592/1992  Sb., o  pojistném na  všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č.  10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona  č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb.,  zákona č.  241/1994 Sb.,  zákona č.  59/1995 Sb.,  zákona č. 149/1996  Sb.,  zákona  č.  48/1997  Sb.,  zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona  č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb.,  zákona č.  492/2000 Sb.,  zákona č.  138/2001 Sb., zákona č.49/2002  Sb.,  zákona  č.  176/2002  Sb.,  zákona č. 309/2002 Sb., zákona  č.  424/2003  Sb.,  zákona  č.  437/2003  Sb.,  zákona  č. 455/2003 Sb. a zákona č. 53/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 5 písm. b) se slova “nebo 8” zrušují.

2. V § 3 se odstavec 7 zrušuje.

Dosavadní odstavce 8 až 14 se označují jako odstavce 7 až 13.

3. V § 3 odst. 7 se doplňuje písmeno e), které zní:

“e) za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),”.

4. V §  3 odst. 8 písm. c) se  slova “v odstavci 8” nahrazují slovy “v odstavci 7”.

5. V § 3 odst. 10 se  slova “odstavce 1 až 9” nahrazují slovy “odstavce 1 až 8”.

6. V § 3a se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.

7.  V §  3a odst.  3 v  uvozovací části  věty se slovo “dále” zrušuje  a v  písmeni a)  se slova  “§ 3  odst. 8″ nahrazují slovy ” § 3 odst. 7″.

8. V § 3a odst. 3 se doplňuje písmeno c), které zní: “c) za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),”.

9. V § 3a odst. 4 písm. c) se slova “nebo 4” zrušují.

10. V § 13 se věta druhá zrušuje.

11.  V  §  20  odst.   1  větě  druhé  se  slova  “násobeného koeficientem  věkové  struktury  pojištěnců”  nahrazují  slovy ” , jejich  věkové struktury,  pohlaví a  nákladových indexů  věkových skupin pojištěnců veřejného zdravotního pojištění”.

12. V  § 20 se  za odstavec 1  vkládají nové odstavce  2 a 3, které znějí:  “(2)  K přerozdělení  pojistného se  použijí nákladové indexy

18  věkových  skupin  pojištěnců  pro  každé  pohlaví v rozmezí od narození do 5  let, od 5 do 10  let a dále vždy po  5 letech až po věkové  skupiny od  80 do  85  let  a skupiny  od 85  let. Tabulka věkových skupin a jejich vymezení tvoří přílohu tohoto zákona.

(3) Nákladové indexy se stanoví jako podíl průměrných nákladů na  pojištěnce v  dané skupině  podle věku  a pohlaví a průměrných nákladů  na  standardizovaného  pojištěnce.  Průměrné  náklady  na pojištěnce  v dané  skupině podle  věku a  pohlaví stanoví správce účtu jako  průměr nákladů všech zdravotních  pojišťoven na všechny pojištěnce v  dané skupině podle věku  a pohlaví. Průměrné náklady na standardizovaného  pojištěnce stanoví správce  účtu jako průměr nákladů všech zdravotních pojišťoven na ženy  ve věku 15 – 20 let. Ke  stanovení nákladových  indexů  podle  věty první  a průměrných nákladů  podle   věty  druhé  a   věty  třetí  se   použijí  údaje z posledního  účetně  uzavřeného  kalendářního  roku.  K tomu jsou všechny  zdravotní  pojišťovny  povinny  v  termínu stanoveném pro předkládání výročních zpráv  zdravotních pojišťoven sdělit správci účtu  počty pojištěnců  v jednotlivých  věkových kategoriích podle pohlaví a celkové náklady na pojištěnce v těchto kategoriích.”.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6.

13. V § 20 odstavec 6 zní: “(6)   Pravidla   hospodaření   se   zvláštním  účtem  včetně dodatečných  korekcí,  podrobnosti   pro  uplatnění  nároku  podle § 21a,  metodiku  výpočtu  průměrných  nákladů  podle  odstavce 3, nákladových indexů věkových skupin  včetně oceňování a přiřazování nákladů  do   těchto  skupin  a  průměrných   nákladů  na  jednoho pojištěnce  podle  §  21a  odst.  2,  jednací řád dozorčího orgánu a nákladové indexy pro příslušný  kalendářní rok vydá Ministerstvo zdravotnictví po dohodě s Ministerstvem financí vyhláškou.”.

14. V § 21 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 37) zní:  “(1)  Příslušné  zdravotní  pojišťovny  sdělí  do  osmého dne kalendářního   měsíce   správci   účtu   počty   svých  pojištěnců v jednotlivých   skupinách  podle   věku  a   pohlaví  pojištěných k prvnímu  dni  tohoto  měsíce  u  těchto  pojišťoven, počty svých pojištěnců  v členění  podle zvláštního  právního předpisu,37)  za které  je od  prvního dne  tohoto měsíce  plátcem pojistného stát, a počty   těchto   pojištěnců,   platné   k   prvnímu  dni  měsíce předcházejícího  o  3  měsíce  příslušné  přerozdělení.  Příslušné zdravotní pojišťovny dále sdělí do  22. dne každého měsíce správci účtu výši pojistného vybraného v období od 18. dne předcházejícího měsíce do 17. dne příslušného měsíce.

——————————————————————

37) Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.”.

15. V §  21 odst. 2 se slova  “součet podílů připadajících na každého jejího pojištěnce, za kterého  je plátcem stát, přičemž na takového pojištěnce ve věku do 60  let připadá jeden podíl a od 60 let  tři  podíly”  nahrazují  slovy  “podíl  na  standardizovaného pojištěnce  podle odstavce  3 vynásobený  počtem standardizovaných pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny. Počet standardizovaných pojištěnců příslušné  zdravotní pojišťovny se  stanoví jako součet počtu pojištěnců v každé skupině podle věku a pohlaví vynásobeného příslušným nákladovým indexem této skupiny”.

16. V § 21 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 40) zní:  “(3) Podíl na standardizovaného pojištěnce se stanoví tak, že se  součet  pojistného  vybraného  všemi zdravotními pojišťovnami, celkové  platby státu  za pojištěnce,  za něž  je plátcem, penále, pokut a jiných plnění, která jsou na základě tohoto zákona nebo na základě zvláštních  právních předpisů40) příjmem  zvláštního účtu, a úroků vzniklých na zvláštním účtu,  snížený o poplatky za účetní operace  a  za  vedení  zvláštního  účtu,  vydělí  celkovým počtem standardizovaných pojištěnců všech zdravotních pojišťoven.

——————————————————————

40) Například §  45 zákona č.  48/1997 Sb., §  6a odst. 5  a § 23a  odst. 3 zákona č. 280/1992 Sb.,  čl. IV zákona č. 60/1995 Sb., kterým se mění  a doplňuje zákon č. 551/1991  Sb., o Všeobecné zdravotní  pojišťovně  České  republiky,  ve  znění pozdějších  předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,  zákon  č.  20/1966  Sb.,  o  péči  o  zdraví  lidu,  ve  znění  pozdějších    předpisů,    a    zákon    č.    185/1991   Sb.,  o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.”.

17. V § 21 odst. 4  se věta první nahrazuje větou, která zní: “Přesahuje-li  pojistné vybrané  příslušnou zdravotní  pojišťovnou celkovou částku  připadající na ni  podle odstavce 2,  odvede tato pojišťovna přebývající finanční prostředky  na zvláštní účet, a to do 3  pracovních dnů ode dne,  kdy jí byla správcem  účtu oznámena příslušná celková částka.”.

18. V § 21 odst. 5  se věta první nahrazuje větou, která zní: “Nedosahuje-li  pojistné vybrané  příslušnou zdravotní pojišťovnou celkovou částku  připadající na ni podle  odstavce 2, správce účtu poukáže   příslušné   zdravotní   pojišťovně   chybějící  finanční prostředky,  a  to  do  10  pracovních  dnů  ode  dne, kdy jí byla správcem účtu oznámena příslušná celková částka.”.

19.  V §  21 odst.  5 se  na konci  doplňuje věta, která zní: “Podle  věty   druhé  se  nepostupuje,   pokud  důvodem  nesplnění povinností  správcem účtu  je nesplnění  povinnosti podle odstavce 4 některou zdravotní pojišťovnou.”.

20. Za §  21 se vkládá nový § 21a,  který včetně poznámek pod čarou č. 40a) a 40b) zní: “§ 21a

(1)  Zvláštní účet  podle §  20 slouží  dále k přerozdělování pojistného  a   dalších  příjmů  zvláštního   účtu  podle  výskytu pojištěnců,  za  něž  byla  příslušnými  zdravotními  pojišťovnami uhrazena  zvlášť  nákladná  zdravotní  péče  (dále  jen  “nákladná péče”).

(2) Nákladnou péčí se  rozumí zdravotní péče hrazená veřejným zdravotním   pojištěním  poskytnutá   na  území   České  republiky pojištěncům  podle zvláštního  právního předpisu,40a)  u níž  výše úhrady  příslušnou  zdravotní  pojišťovnou  za  jednoho pojištěnce překročila v období jednoho  kalendářního roku částku odpovídající třicetinásobku průměrných nákladů na  jednoho pojištěnce v systému veřejného  zdravotního  pojištění   za  poslední  účetně  uzavřený kalendářní rok (dále jen “nákladný pojištěnec”).

(3) Příslušná  zdravotní pojišťovna má  nárok na úhradu  80 % částky, o  kterou nákladná péče překročí  částku podle odstavce 2,pokud správci účtu vyúčtuje a řádně doloží případy nákladné péče.

(4)  Úhrada   nákladné  péče  se   provádí  formou  měsíčních zálohových  plateb a  ročního vyúčtování  po skončení  příslušného kalendářního roku.

(5) Celkový  objem finančních prostředků  na měsíční zálohové platby  zdravotním  pojišťovnám  je  stanoven  procentním  podílem z finančních  prostředků,  které  jsou  v  daném  měsíci předmětem přerozdělení.  Tento podíl  odpovídá podílu  finančních prostředků uhrazených  ze  zvláštního  účtu   v  posledním  účetně  uzavřeném kalendářním roce za nákladnou  péči z finančních prostředků, které byly v tomto roce předmětem přerozdělení.

(6) Výše zálohových plateb jednotlivým zdravotním pojišťovnám je   dána  procentním   podílem  z   celkového  objemu  finančních prostředků na měsíční zálohové  platby odpovídajícím jejich podílu na úhradě  nákladné péče v posledním  účetně uzavřeném kalendářním roce.

(7)  Správce účtu  oznámí příslušné  zdravotní pojišťovně  do 28. dne  kalendářního měsíce výši zálohy  na ni připadající. Je-li příslušná zdravotní  pojišťovna povinna podle §  21 odst. 4 odvést přebývající  finanční prostředky  na  zvláštní  účet a  zároveň má nárok na zálohovou platbu na úhradu nákladné péče, provede správce účtu vzájemné započtení těchto pohledávek a výslednou částku sdělí příslušné zdravotní pojišťovně do 28. dne kalendářního měsíce.

(8)   Přesahuje-li  pojistné   vybrané  příslušnou  zdravotní pojišťovnou   celkovou  částku,   na  kterou   má  nárok   z  obou přerozdělení,   odvede   tato   pojišťovna   přebývající  finanční prostředky na  zvláštní účet do 3  pracovních dnů ode dne,  kdy jí byla správcem účtu výsledná částka oznámena.

(9)  Nedosahuje-li  pojistné   vybrané  příslušnou  zdravotní pojišťovnou   celkovou  částku,   na  kterou   má  nárok   z  obou přerozdělení,  poukáže  správce  účtu  této  pojišťovně  chybějící finanční  prostředky do  10 pracovních  dnů ode  dne, kdy  jí byla správcem účtu výsledná částka oznámena.

(10) Příslušné zdravotní pojišťovny  vyúčtují správci účtu do 3 měsíců  po  účetním  uzavření   kalendářního  roku  všechny  své nákladné pojištěnce  za tento rok,  celkovou úhradu za  jednotlivé pojištěnce a nárokovanou částku podle odstavce 3.

(11)  Na   kontrole  oprávněnosti  a   správnosti  vyúčtování nákladné  péče se  podílejí všechny  zdravotní pojišťovny. Správce účtu provádí  kontrolu prostřednictvím společné  kontrolní skupiny složené z revizních lékařů všech zdravotních pojišťoven. Pro účely tohoto   zákona  jsou   revizní  lékaři   delegovaní  jednotlivými zdravotními   pojišťovnami   do    kontrolní   skupiny   oprávněni kontrolovat   vyúčtování  nákladné   péče  předložené   kteroukoli zdravotní  pojišťovnou.  Správce  účtu  je  oprávněn  vyžadovat od zdravotních pojišťoven další doklady potřebné k ověření správnosti sdělených údajů. V případech, kdy nelze ověřit správnost údajů bez součinnosti  se  zdravotnickými  zařízeními,  která nákladnou péči poskytla,  je správce  účtu  oprávněn  vyžadovat od  nich nezbytné doklady  a  zdravotnická  zařízení  jsou  povinna  je správci účtu poskytnout.

(12) Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna sdělit správci účtu   neprodleně  případy,   kdy  na   základě  kontroly  snížila zdravotnickému  zařízení  úhradu  nákladné   péče  a  výši  tohoto snížení. V případech, kdy má zdravotní pojišťovna právo na náhradu škody  podle   zvláštního  právního  předpisu,40b)   je  oprávněna uplatnit nárok podle odstavce 3 až po vyřešení náhrady škody, a to pouze u nákladů, které nebyly pokryty náhradou škody.

(13) Správce účtu vypočte do  3 měsíců od převzetí vyúčtování celkové  částky,  na  které  mají  jednotlivé zdravotní pojišťovny nárok  podle  odstavce  3,  a  porovná  je  s  celkovou  výší  jim poskytnutých měsíčních  zálohových plateb. Zjistí-li  správce účtu rozdíl  mezi nároky  a výší  zálohových plateb  větší než  0,01 %, vypořádá  tento   rozdíl  v  rámci  započtení   podle  odstavce  7 v následujícím měsíci, nejdéle však do listopadu příslušného roku.

——————————————————————

40a) § 2 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

40b) § 55 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění zákona č. 258/2000 Sb.”.

21. Doplňuje se příloha, která zní:

“Příloha k zákonu č. 592/1992 Sb.

Věkové skupiny pojištěnců pro přerozdělení pojistného

Věk:       od          do

0           5

5          10

10          15

15          20

20          25

25          30

30          35

35          40

40          45

45          50

50          55

55          60

60          65

65          70

70          75

75          80

80          85

85          a více.

Pro  účely  přerozdělení  podle  tohoto  zákona  tvoří věkové skupiny  0  –  5  let  pojištěnci  mužského,  respektive  ženského pohlaví, od narození do dovršení  pátého roku života, tj. 364 dní, v přestupném roce 365 dní, po dni čtvrtých narozenin.

Skupiny 5  – 10 let  tvoří pojištěnci od  prvního dne šestého roku  života, tj.  ode dne  pátých narozenin  do dovršení desátého roku života.

Další věkové skupiny se vymezují obdobně.”.

Pozměňovací návrh posl. Janečka k návrhu zákona 48/1997Sb. přednesený naší iniciativou v říjnu t.r. :